Semínko, semínko, do jara okýnko

Co je semenaření, co to obnáší  a jak se tím dá živit ?

Semenářství trvalek, mám ten termín raději, je zahradničení jako každé jiné. Při napěstování sadby a vlastním pěstování to obnáší tradiční zahradnické postupy, používání selského rozumu, pevné nervy při určování sklizňové zralosti a štěstí, co se týče počasí.

Živit se s tím určitě dá, spousta semen je jedlých, ale zase bych si snižoval sklizně, takže neujídat.

Tak ale asi otázka míněna nebyla, takže stručně, ano, živit se semenářstvím lze.

Jak ses k tomu dostal? Byl to  tvůj sen od školky, nebo shoda náhod?

Bohužel takové  dokonalé  sny jsem ve školce neměl, pokud snad ano,  možná bych to nedělal , i když  to není pravda, dělal!

Byla to shoda náhod, kdy po práci v údržbě zeleně, pěstování letniček pro výsadby do měst a poučné  etapě mezi školkaři v Arboeku  jsem díky informaci skvělého zahradníka Pavla Chlouby oslovil  Filipa Klímu, majitele ZC v Jindřichově Hradci, který v té době se svými rodiči,  zapálenými skalničkáři z Dolní Pěny pěstoval trvalky  na svých pozemcích v Dolní Pěně a zároveň organizoval  mnoho pěstitelů.

Díky nim jsem se učil co semenařina obnáší, měl možnost se seznámit se skalničkařením, novými kytkami a úžasnými lidmi kolem. V době , kdy se podmínky trhu začaly měnit, jsem díky Filipu Klímovi dostal příležitost v činnosti pokračovat. Od té doby se částečně změnil sortiment, pěstitelé, ale ty základy, co jsem “ nasál“ díky Klímům z Pěny, si stále nesu s sebou.  

Je stále něco, co tě dokáže na tvé práci  překvapit? Ať  už  pozitivně nebo negativně?

Vzhledem k tomu, že „spolupracuji“  s přírodou, tedy, spíš ona se mnou, tak o pozitivní i negativní překvapení není nouze.

Každé  semínko potřebuje pro svoje klíčení  ideální podmínky  okolí.  Některé ve tmě,  jiné  na světle.  Dokážu jako amatér odvodit z jejich vzhledu, co je pro ně  nejlepší?

 Určitě, není na tom nic složitého, tedy , co se týče světelných podmínek. Malá, jemná  semínka se při výsevu nezasypávají, pouze do výsevního substrátu zamáčknou, na rozdíl od těch větších.

Na čem  závisí  životnost semínek? Na co si dát  pozor při  skladování? A jak poznat  druhy, které ztrácí klíčovost už po roce?

Životnost neboli klíčivost osiv  je druhovou záležitostí, stejně jako skladování. Astrovité například můžeme skladovat v suchu, v běžné teplotě, naproti tomu orlíčky nejlépe v chladu ledničky.

K delšímu skladování doma nikdy nevytvoříme podmínky pro ideální skladování, navíc klíčovost klesá i v optimálních podmínkách a v semenářských firmách se vždy, než se nějaká šarže pustí do oběhu, dělají zkoušky klíčivosti.

Některá  semínka potřebuji k vyklíčení projít  specifickými procesy – teplotními, mechanickými. apod. Můžeš  nám  říct pár zajímavých  příkladů?

 Specifické procesy zas tak specifické nejsou, v přírodě semínko také vyklíčí, jen tím, jak s osivem zacházíme a v jakých podmínkách je výsev umístěn, můžeme zrychlit a sjednotit klíčení semen, zabránit nerovnoměrnému klíčení a případnému přeléhání, tzn. klíčení semene až po několika letech ( pivoňky, čemeřice, kosatce…) 

Velká semena lze proto narušovat chemicky nebo mechanicky, např. protřepávání s pískem, namáčet , nabrušovat.

Co se týče procesu klíčení, lze u některých osiv zlepšit klíčení střídáním teplot vysoké 18-22°C  po dobu několika týdnů, pak 4-6 týdnu teploty kolem nuly. Podmínkou je vždy udržení výsevu v optimální vlhkosti a teploty ne pod -5°C

K lepší klíčivosti se v dnešní době dělají již různé úpravy jako např. obalování osiv nebo peletizace drobných osiv.

Jaké nejmenší semínko sbíráš? Jak se takové osivo  dá balit?

Opravdu malá semínka, srovnatelná s prachem, mají například netřesky, rozchodníky, trochu větší dlužichy.

Co se týče balení, tak vzhledem k tomu, že pěstuji pro velkoobchod, tak většinou platí, že malá semínka o HTS (hmotnost tisíce semen) např. 0,25g jako u zmiňovaného netřesku jsou velmi malé objemy, proto používám papírové sáčky.

Je něco, co bys chtěl  sám říct? Dodat?

Ano, nebojte se trvalek vypěstovaných ze semen, třeba se vám podaří ve výsevu objevit kytku, která bude jiná a jednou, díky nějaké odlišnosti, bude třeba pěstována po celém světě, člověk nikdy neví.

A tak se přidáváme k Petrovi. Nebojte se vysít cokoliv, co najdete. Třeba se z Vás stane taky profesionální semenář!